IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE
IMAGE

    31.12. 2010 - Nápad a myšlenka vydat se znovu do Thajska tentokrát v trochu jiné sestavě nás napadl na Silvestra 31.12. 2010 těsně před půlnocí když jsme s Jarmilkou přemýšleli nad společnou dovolenou. Jelikož jsme šikovní tak už 17. Ledna jsme realizovali naše plány ve skutečnost a zařídili jsme si zpáteční letenky za nádhernou cenu 14.500Kč . Těšíme se už moc ! Nemůžeme se už dočkat a počítáme každý den do odjezdu. 80 dlouhých dní !

    22.2.2011 jsme se rozhodli zařídit si Vízum na Thajské ambasádě. S Luckou jsme se vydali autem na cestu, která se zdála být jednoduchá a lehká ale opak byl pravdou. Čekalo nás dlouhé bloudění po Praze, protože ambasáda se provizorně přestěhovala jinam než jsme byli zvyklí. Nejlépe na tom byla v tu chvíli Jarmil, která se mezi tím ¨slunila¨ v práci zatím co my s Luckou jsme se nemohli vymotat z Prahy. Nakonec vše dobře dopadlo díky Radkovi který si zahrál na navigaci a po telefonu Lucku navigoval na místo určení. Tedy do restaurace s výstižným názvem Stará promiň kde jsme na ni už netrpělivě čekali.

    4.4.2011 Tak jsme se konečně dočkali Dovolená je tady ! Letiště Praha - Jarmilka má strach z letadla. Ještě nikdy neletěla. Lucka ale věří na Supermana který nás prý ve vzduchu ochrání.Po 4 hodinách letu z Prahy přilétáme do Helsinek. Je zde zima a všude kupa sněhu. Hned po příletu jsme navštívili obchůdky, záchody a také kuřárnu kde jsme si dali řádně do plic, protože jsme věděli, že celých 10 hodin co poletíme z Helsinek do Bangkoku budeme bez cigaret. Také jsme ochutnali Finskou kávu.Dvě hodiny na letišti utekly jak voda. Zato let do Bangkoku byl nekonečný … Jarmilka asi nikdy nezapomene na asijské děcko, které ji zvracelo do snídaně. Pivoňka nezapomene na zlobivé děti,které ji otravovaly skoro celou dobu letu. Cesta z Helsinek do Bangkoku byla strastiplná a velmi velmi náročná !Letíme cestou necestou. Jsme nad Ruskem . Jarmilka si jednu chvíli o našem levém křídle myslí, že je to bajkalsko-amurská magistrála - Byl to odraz našich okýnek

    05/04/2011 6:00 Konečně jsme v Bangkoku ! Jsme celí rozlámaní a unavení z cesty. Navíc vedro, které nás omráčilo, bylo nevídané. 49°C na slunci je opravdu mor ! Ocitli jsme se v tu chvíli přímo jako v prádelně a nit na nás nebyla během pěti minut suchá. Jdeme hledat spoj, který nás doveze do hotelu, který máme zarezervovaný. Už abychom tam byli. Vedro je nesnesitelné. Bydlíme v hotelu Baiyoke SKI – Ubytovali nás ve 42 patře . Hotel tyčící se nad městem nabízí vysoký komfort a krásný výhled na celé město. Je situován do moderní části města. Adresa hotelu : 222 Rajprarop Rd., Rajthevee, Bangkok 104 00. Osmdesátiosmi patrový hotel dostavěný teprve na jaře roku 1999 podle světových parametrů 1.třídy. Hotel je umístěn uprostřed veškerého dění a každému nabídne okouzlující panoramatický pohled na hlavní město Bangkok. Pohledy z oken si vážně užíváme. Také koupelnu se sprchou i vanou. Po tak dlouhém letu opravdu přišly vhod. Jsme utahaní a unavení po cestě a tak si dáváme sprchu a hurá do postele. Alespoň dvě hodiny spánku v posteli je potřeba a vyrážíme do ulic velkoměsta. Opravdového velkoměsta plného dobrého jídla a života ! Náš přílet provázela zmatenost a značná nervozita smíchaná s nepopsatelnou únavou po 12-hodinovém letu,nebylo možné usnout ani na 20 minut díky malým Thajcům, kterým se tak dlouhé cestování očividně nelíbilo a dávali to celou cestu brekem najevo, co brekem, přímo řevem a jelikož jsem seděla vedle nich, tak jsem si to náležitě užila. Milda s Jarmilkou naopak zažili ranní nevolnost malé holčičky před nimi, kdy během snídaně začala hlasitě vyhazovat jídlo ze svého rozbouřeného žaludku. Cestou autobusem do Bangkoku jsme se hodinku příjemně prospali a byli jsme připraveni spatřit jedno z nejúžasnějších míst na zemi. Náš první hotel se skládal z 88 pater a tvářil se skutečně luxusně. A byl!! 4 výtahy u každého liftboy a my měli obrovský pokoj na 42 patře s ještě větší koupelnou kde byla úhledně usazena vana a naproti ní velký sprchový kout. První výlet jsme spáchali na KhaoSan což je nejvyhlášenější a nejrušnější ulice ve městě. Dali jsme si své první thajské jídlo a pivo a poté další jídlo a další a další ....... nepopsatelný zážitek !!! Po návratu na hotel jsme vyjeli do 88 patra kde je otáčivá vyhlídka na celé město a pak zase na žvanec. Ten den ačkoliv byl první, jsme zažili spoustu nových a neskutečných věcí a jedna z nich byla i projížďka takzvaným Tuk Tukem, což je motorka s vozíkem a má stejnou funkčnost jako taxi avšak jízda na něm je opravdoví adrenalin, jelikož silniční pravidla jim tu moc neříkají. Ochutnáváme snad všechny dobroty světa. Od chobotnic až po sladké. Plácáme všechno dohromady. Večer nám bude určitě špatně. Nejvíc ze všeho mi chutnaly opečené chobotničky a PadThaje. V jedné restauraci jsme ale měli docela nepříjemný zážitek. Donesli nám mražené chobotnice s tím, že jsou čerstvé. Ohradili jsme se s tím, že to, co nám přinesli opravdu není připravené jídlo. Anglicky jsme se hádali a křičeli NUDLE NOT READY ! Docela jsme se u toho i nasmáli. Večer jsme si dali všichni tři společnou hodinovou masáž celého těla. Masáž nám přišla opravdu vhod. Po vynikající masáži jsme se svezli výtahem do posledního 88. patra našeho hotelu, kde jsme z otáčivé rozhledny sledovali noční Bangkok v plné jeho kráse. Lucinka omylem strčila do výtahu místo hotelové karty svoji platební do bankomatu a hrozně se divila že TO nejede ! A také jsme večer vypili celý hotelový bar až do dna. Nechtělo se nám spát a tak jsme si s Pivoňkou povídali skoro až do rána. Zato Jarmilka nám hezky do toho našeho povídání pochrupkávala.

    06/04/2011 Ráno jsme vyřídili Checkout z hotelu a odjeli jsme tentokrát již opravdovým taxi na Khao San kde jsme se ubytovali v dalším hotýlku, který už ale neoplýval luxusem nýbrž mírným takzvaným fuj fuj a spoustou malých broučků, kteří nám lezli všude možně. Záchod a koupelna zde byli na chodbě a spojeny, jen pro představu - rozloha této místnůstky byla tak 2x2 metry, takže když vykonáváte potřebu na toaletě, můžete se u toho i sprchovat což má i své PRO. Poté jsme šli na další z našich exkurzí, jako první byl Wat Pho, kde se nachází komplech úžasných thajských chrámů a staveb a hlavně 42 metrový zlatý budha, který si tam jen tak leží a usmívá se na turisty. Poté jsme se přemístili na Wat Arun což byla dříve než začali stavět mrakodrapy nejvyšší budova v Bangkoku. Opět tu byl zelení pokrytý komplex malých kapliček úžasné okrasné stromy a nádherné sochy. Všude kde jsme byli mě zahalili do velkých šálů, jelikož jsem podle nich byla skutečně spoře oblečena a to je přeci nevhodné. No a taky že jsem byla, v těhlech 36stupňových vedrech se to snad ani jinak nedá. Večer jsme se řádně opili, nakoupili jsme od malých dětí, kteří tu prodávají po nocích růže, jelikož nám jich bylo líto a byli jsme připraveni prožít další krásný a úžasný den.

    WAT PHO je nejstarší chrám v Bangkoku a jeden z největších v Thajsku a pochází z 16. století z doby ayutthayské epochy. V roce 1781-9 byl téměř od základů zrekonstruován Ramou I. Chrámový komplex je rozdělen ulicí Thanon Chethuphon na dvě části, v jedné jsou chrámové budovy a ve druhé jsou příbytky mnichů. Hlavní chrámovou atrakcí je obrovská 46 metrů dlouhá a 15 metrů vysoká socha ležícího Buddhy, znázorňující umírajícího Buddhu v pozici, kdy dosáhl nirvány. Socha byla zhotovena v 19. století za vlády Ramy III. z cihel překrytých lakem, sádrou a plátkovým zlatem. Chodidla jsou ozdobena perleťovými intarziemi se 108 znameními Buddhy Návštěvníci, kteří vhodí minci do každé ze 108 bronzových misek, získají zvláštní buddhistické zásluhy. Krásný bot (centrální svatyně) je vyzdobena jemně opracovanými pískovcovými panely s výjevy z Ramakienu a velmi jemnými, perletí vykládanými dveřmi. V chrámu Wat Pho je celkem 91 (někdy se uvádí 95) čedý (pagod s ostatky), z nichž nejvýznamnější čtyři jsou věnovány prvním králům dynastie Chakri. Rama III. usiloval, aby se tento chrám stal centrem výuky, a Thajci jej stále považují za první zdejší veřejnou univerzitu. Nástěnné malby ve viharnu a v dalších budovách dokládají obrovskou šíři takových vědních oborů, jakými jsou např. zeměpis, jóga, astrologie, literatura, umění a samozřejmě i náboženství. V komplexu sídlí společnost Traditional Medical Practitioners Association, zaměřená na výuku tradiční thajské masáže a aplikace léčivých rostlin. Wat Pho byl vždy nejvyhlášenějším centrem výuky thajské masáže a v jedné z budov školy můžete absolvovat krátkou ukázku tohoto umění.

    WAT ARUN přes konkurenci četných mrakodrapů soupeřících o místo na bangkokském horizontu jsou třpytivé věže Chrámu ranních červánků dominantou prostoru nad řekou - široký výhled z jeho vyšších teras byste si rozhodně neměli nechat ujít. Král Taksin si vybral tento wat ze 17. století za svůj královský chrám a palác, protože zde bylo první místo v Thonburi, kam dopadaly ranní sluneční paprsky. Po úspěšném únosu z Laosu zde byla umístěna socha Smaragdového Buddhy, než byla v roce 1785 přenesena do chrámu Wat Phra Keo. I bez Buddhovy sochy však Wat Arun požíval velké vážnosti a králové Rama II. a Rama III. chrám zrekonstruovali a rozšířili do jeho dnešní výšky 82 metrů (uvádí se různá výška od 81 až do 104 m). Dnes má chrám dlouhý protáhlý prang (věž) v khmérském stylu a čtyři menší věže symbolizující Mount Meru, pozemské zpodobnění 33 nebes. Věže jsou ozdobeny mozaikou z porcelánových střepů, které kdysi čínské lodi připlouvající do Bangkoku používaly jako zátěže. Strmé schodiště vede ke dvěma terasám, které tvoří základ věže. Jednotlivé vrstvy neboli nebesa podpírají kinnari, napůl lidské a napůl ptačí postavy, a děsiví yakshas - démoni. Pavilony na první plošině jsou ozdobeny sochami Buddhy v nejdůležitějších etapách života, zatímco na druhé terase uvidíme čtyři sochy hinduistického boha Indry držícího stráž na trojhlavém slonu Eravan.Většina turistů se vyšplhá pouze na věž a tím pro ně prohlídka chrámu končí. Je to škoda, protože chrám je klidné místo jako stvořené k procházce. Hlavní Buddhovu sochu v botu (kapli) prý navrhl sám král Rama II. a nástěnné malby pochází z dob panování Ramy V. Ostatky Ramy II. jsou uloženy pod hlavní sochou. Z Wat Arunu byl nádherný výhled na celý Bangkok. Schody na Wat Arun jsou velmi příkré proto nám nějakou chvíli trvalo než jsme se vyškrábali nahoru. Podepsali jsme se na žlutou šerpu která byla kolem dokola celého chrámu . Třeba nám to něco přinese pravila Jarmilka a podepsala se jako první. Cesta dolů po schodech byla pro Pivoňku ( a nejen pro ni ) utrpení. Nedalo se skoro nikde držet a ona chudák na sobě měla vypůjčený hábit aby ji nebylo vidět pod sukni na šamšulindu. Nakonec jsme slezli – ale horko těžko. Po horozlezeckém výkonu jsme si museli koupit suvenýr a dát si cigárko z kterého nás tak trochu vyrušil pán, který nám nabídnul zda se nechceme projet lodí po řece ChaoPhraya. Všichni jsme jednohlasně souhlasili . Jízda po řece trvala asi hodinu. Výlet nás stála celkem 1.000BTH – krásná cena ! Řeka Chao Phraya - Menam-Čao-Praja zvaná jen Menam nebo jen Čao-Praja (thajsky แม่น้ำเจ้าพระยา) je řeka na poloostrově Zadní Indie. Je to největší řeka v Thajsku, nepočítaje Mekong a Salwin, které tečou pouze po hranicích země. Postupně protéká provinciemi Nakhon Sawan, Chainat, Uthai Thani, Ang Thong, Sing Buri, Ayutthaya, Nonthaburi, Samut Prakan a také protéká hlavním městem Bangkokem. Je 1200 km dlouhá (od pramenů hlavní zdrojnice Ping 1500 km). Povodí má rozlohu 150 000 km². Chao Phraya (vyslov "čao praja") měla v roce 1782, kdy zde bylo založeno nové hlavní město především strategický a dopravní význam - obojí platí dodnes. S trochou nadsázky můžeme říci, že je architektonicky nejpřepychovějším bangkokským bulvárem. Není divu, vždyť řeka a její rozvětvené kanály byly hlavními dopravními tepnami těchto "Benátek jihovýchodní Asie". A dříve nepřijížděli návštěvníci do města z letiště, ale od mořského přístavu po řece. Proto se kolem řeky soustředily všechny významné královské a vládní budovy spojené se současnou dynastií Chakri. Viděli jsme za tu hodinu jízdy nevídané. Chudobu vedle nádherných zlacených paláců a stále usmívající se lidé kterým zjevně jejich chudoba nevadila. Všichni jsme konstatovali, že jsou to šťastní lidé i když nic nemají.

    08/04/2011 - Tento den jsme vyrazili po bouřlivé noci lehce opojení alkoholem na Phuket, což je ostrov, kam se dá dopravit vnitrostátním letadle a řeknu Vám, že už nikdy víc. Hrůza v očích a zástava srdce nás provázela celou cestu. Když konečně letadlo bezpečně přistálo, tak jsme z něj vystřelili a nehodláme do něj někdy znovu nasednout. Ubytování jsme sehnali přes nějakou místní cestovku a rovnou jsme si zakoupili i lístky na Phi-Phi, kam vyrážíme den další. Ubytování super za ty prachy a jídlo ve městě též. Jen tu bylo trochu mrtvo. Tak jsme šli brzy do pelechu, kde jsme sledovali otřesný program v thajské televizi, kde nás ohromilo množství rozpůlených lidí po dopravní nehodě nebo například hrobky, kde se mrtví malé děti dají do skleněné rakve, kde po nějakém čase zčernají a turisté se na ně mohou chodit za peníze dívat. Morbidní!!

    09/04/2011 Jedeme lodí na PHI-PHI : Jedeme lodí. Sluníčko krásně pálí a nám se krásně jede. Všude kolem spousty krásných chlapů – to je podívaná ! Akorát Jarmilka a Pivoňka se z mladické nerozvážnosti vystavují na sluníčku. No spálili se během hodinové cesty pořádně ! Pivoňka dá se říct že je červená jak rak. Moc jí to sluší. vyrážíme na jeden z nejkrásnějších ostrovů, které na světě existují. Cesta byla krátká avšak i za hodinu na otevřeném moři se člověk může spálit do ruda, to mi věřte.Po vylodění jsme vydechli úžasem a každému z nás nejspíše bleskla hlavou myšlenka, že tohle je ráj ze kterého se nám nebude chtít odjet. A měli jsme pravdu, po lahodném obědě v lokální restauraci jsme šli sehnat ubytování, které tady nabízejí na každém rohu a po odhození zavazadel na jeden z útulných pokojů jsme vyrazili poprvé na pláž k moři. Ach můj bože!! Neskutečně jemný písek, do kterého se nám bořili nohy, úžasný výhled na otevřené moře, kde vyčnívá pár ostrůvků obehnaných zelenými pralesy a moře tak krásně modré, že ani králíček Azurit by si neškrtnul. Skutečně nepopsatelná nádhera, tahle si podle mě všichni představují rj na zemi. Po pár skocích do teplé vody a dalšímu vystavení žhavemu slunci jsme se rudí jako raci, ale spokojení vydali pro něco k snědku a sehnali jsme hostinu za 160 Kč, která se skládala z - 2krevety na špejli, 2x kuřecí stehýnko na špejli, 1x opečená ryba, 1x špíz z kuřecího masa, 1x opečená kukuřice a jedli jsme a jedli ...

    Druhé bydlení jsme měli již zarezervováno a zaplaceno přes internet. Denně se o nás pokoušel infarkt.Bydleli jsme totiž v kopci a v tom 49 stupňovém vedru to bylo vystoupat ten kopec opravdu velmi náročné. Děvčata mě několikrát za den proklínala za tělocvik, který jsem jim tím ubytováním připravil, ale vyhlídka na ostrov opravdu stála za to. Krása a nádhera. Hlavně při západu slunce to bylo naprosto úžasné. Chvílema až kýčovitá nádhera.

    10.04/2011 - Phi Phi – Filmová pláž - The Beach – Váleli jsme se tam jako vyvržený vorvani z filmu Účastníci zájezdu !!! Bylo to tam naprosto úžasné, jen Leonardo Di Caprio tam už nebyl.

    PHI-PHI LEEH - Je skalnatý ostrov o rozloze 6,6 km2 má démonicky krásné pobřeží obklopené strmými útesy. Do jeho nitra se zařezává z východu dlouhý záliv Phi Le (záliv duchů), který zasahuje téměř až do středu ostrova a dává pocit, že je to jezero. Další zajímavým místem na východním pobřeží je Tham Viking (vikingská jeskyně), obrovská vzdušná jeskyně, která je domovem velké populace vlaštovek. Na zdech je mnoho starobylých maleb lodí podobných těm, které malovali Vikingové. Do jeskyně je v posledních letech zakázaný vstup . Hlavní atrakcí ostrova je záliv Ao Maya na jihovýchodní straně. Toto místo proslavilo natáčení filmu Pláž. Nádherná bílá pláž sevřená vysokými skalami trpí náporem turistů zejména bývá přeplněna loděmi s účastníky výletů z Phuketu a Krabi. Na jih od Phi Phi Leh se nachází dva maličké ostrůvky Ko Pida Nai a Ko Pida Nok se strmými skalami a jejich okolí nabízí skvělé příležitosti pro potápění. Z Phi Phi Don zabere cesta lodí do Phi Phi Leh asi 30 minut. Naše výletní loď byla prý ještě starší než naše Jarmilka. Dostali jsme gumevé pytlíky na foťáky a kamery a jelo se. Cestou jsme se zastavili na opičí pláži ale žádné opice jsme tam neviděli. Také jsme šnorchlovali a potápěli se. Také jsme nakrmili několik rybiček melounem a ananasem. Strašně jsme se podivovali že ryby žerou ananas . Holt Thajsko je země kde je možné úplně všechno !

    12/04/2011 - Slavili jsme Thajský Nový rok – SONGKRAN – To ráno přestanou platit veškerá tabu. Buddhistický svátek Songkran vypukne v Thajsku jako jeden velký šplouch! Songkran probíhá současně s thajským Novým rokem a každoročně se slaví mezi dvanáctým a čtrnáctým dubnem. Někde se však bouřlivé oslavy protáhnou i na týden. Tak jako je symbolem oslav Nového roku na Západě láhev šampaňského, provází nespoutanou radost a veselí v tomto asijském království stříkání vody. Thajci slaví Nový rok od 13. Do 15. Dubna. Zažili jsme ho v plné parádě . Nový rok Thajci slaví ho tím, že se polévají vodou a mažou se pudrem . Ani nás nenechaly oslavy klidnými. Koupil jsem si stříkací pistoli a už se stříkalo jak o život.

    14/04/2011 - Když jsme opouštěli ostrov PHI-PHI psal se datum 14.4.2011. Byli jsme moc smutní že odjíždíme z ostrova, protože se nám zde moc líbilo. Řekli jsme si ale, že se sem zase vrátíme !!! Do Surat Thani jsme jeli v autě jako sardinky. Bylo nás tam celkem 9 i s řidičem. Namačkaní, unavení a spocení jsme byli rádi že jsme přežili. V Surat Thani jsme přesedli na pohodlný autobus, který nás dovezl až do Bangkoku přímo před Khao San .

    15/04/2011 Po příjezdu do Bangkoku jsme se jeli ubytovat do MANOHRA hotelu. Šílený hotel. V bazénu studená voda a na pokoji jsme měli tmu a dokonce i blechy. Každopádně radost nám to z dovolené nikterak nezkazilo. Prohlídli jsme si známý krásně zelený Lumphini park v centru města. Jelikož stále trval Thajský Nový rok nebyla na nás nit suchá. Zlití jsme byli všichni ledovou vodou od hlavy až po paty. V tom nesnesitelném vedru to ale přišlo vhod, takže zas tak strašné to nebylo – ale ledové to jo !

    17/04/2011 - Odlétáme domů do rodné země . Dovolená nám utekla jako voda. Další veselá příhoda na sebe nenechala dlouho čekat Málem nám totiž uletělo letadlo , protože jsme si chtěli ještě jednu před odletem zapálit, utíkali jsme chodbou z když nás vyhlašovali rozhlasem - jinak by jsme tam byli asi dodnes. Pivoňka pak vysvětlovala při pasové prohlídce po Anglicku jak ji pejsek rozkousal pas. Řvali jsme v tu chvíli smíchy. Přežilo i dračí ovoce které jsme tajně převáželi v ručnících

    Těšíme se už teď na další společnou dovolenou. Tato byla naprosto báječná !!! Milda, Lucinka a Jarmilka 2011.

KOMENTÁŘE



;